Algoritmy používané na sociálních sítích neprohlubují polarizaci společnosti, ukázaly nové výzkumy

Že sociální sítě nabízejí svým uživatelům informace, které jim konvenují a které chtějí slyšet, a přispívají tak k vzniku názorových bublin, se všeobecně ví. Otazník se ale vznášel nad tím, co z takové praxe plyne a nakolik je nebezpečná. Série výzkumů provedených ve Spojených státech, jejichž částečné výsledky teď koncem července publikovaly odborné časopisy Nature a Science, ukázala pro mnohé překvapivou věc: nezdá se, že by algoritmy používané sítěmi Facebook a Instagram, jedněmi z nejvlivnějších, které se na formování bublin podílejí, přispívaly k polarizaci společnosti. Sítě jsou nepochybně zrcadlem odrážejícím hloubku příkopů na kolbišti současných kulturních a politických válek; nakolik a jakým způsobem však ony samy tyto příkopy prohlubují, je zřejmě otázka složitější, než se zdálo.

Definitivní „osvobozující rozsudek“ pro algoritmy, které uživatelům vybírají obsah, to zatím není. Studií má být zveřejněno celkem šestnáct, takže konečný verdikt se ještě může změnit. Výsledky přesto naznačují, že regulovat sociální sítě nemusí být tak jednoduché, jak jsme si mysleli. A že k tomu, abychom jim skutečně porozuměli, potřebujeme mnohem více údajů.

Co když algoritmy vypneme?

Příspěvky, které uživatel na svém účtu, na své takzvané timeline vidí, mu vybírá umělá inteligence Facebooku „na míru“. Prozkoumá, co daný člověk na sociální síti sleduje, co se mu líbí, co sdílí. Podobně si proklepne i jeho přátele. U každého příspěvku přitom síť do jisté míry pozná, o čem je a z jakého úhlu pohledu dané téma, například právo na potrat, hodnotí. Může tedy příspěvky seskupovat, vybírat vzájemně podobné a nabízet uživateli věci podobné těm, které ho zaujaly už dříve. Nebo které na síti zaujaly jiné lidi, kteří se mu svým chováním podobají. Tento druh umělé inteligence se označuje jako doporučovací systém a v jeho péči se ocitne každý, kdo na internetu také nakupuje, sleduje filmy nebo si třeba jen pouští hudbu.