Dobrodružství je za humny

Je úterý ráno, vyhýbáme se dopravní špičce a obětavý Ondra mě vysazuje ve startu výpravy, aby následně dojel s mým autem po proudu do cíle a tam mi jej zanechal (každý má jeden klíč). Dnes si konečně splním svůj skromný sen a zkusím splout na kajaku Prahu. Neobvyklá trasa a všední den mimo prázdniny tvoří dvojitou pojistku proti setkání s českým vodákem (alkoholem přebujelé ego, pohyb ve skupině, identická trička). Řeka v týdnu je úplně jiný zážitek a Praha viděná z řeky, doufám, taky.

Začínám na soutoku s Berounkou nad Zbraslaví a zdolávám Modřanský jez příjemnou šlajsnou pro vodáky. Z plánování bohužel vím, že tady infrastruktura přívětivá pro „malá plavidla“ končí. Modřany žijí s řekou v symbióze – na břehu i ve vodě se sportuje. Ve Žlutých lázních se sluní nahá seniorka hned vedle hnízda s malými labuťátky. Kroutím krkem pod impozantním Barrandovským mostem. Za železničním mostem na Výtoni dělám brzkou obědovou pauzu, hlavně chci využít poslední možnost si před centrem svobodně odskočit do křoví brownfieldu.