Bidenova administrativa řeší ukrajinskou krizi inteligentně a efektivně, její postup by šlo popsat jako „zastrašování plus diplomacie“. Washington hrozí uvěřitelnými důsledky, jež může pro Rusko invaze mít, a zároveň dokázal obdivuhodně sjednotit své evropské spojence. Zatímco odmítá (správně) slíbit, že se Ukrajina nikde nestane členskou zemí NATO, nabízí diskusi prakticky o všem ostatním, od kontroly zbrojení po rozmístění raket.
Přesto tato krize odhalila strategickou slabinu, která přesahuje působnost této vlády. Jedno ze základních strategických pravidel totiž zní: Rozděl své nepřátele. Americká zahraniční politika však stále častěji dělá pravý opak. Rusko a Čína nedávno v dokumentu čítajícím pět tisíc stran potvrdily „přátelství“, jež „nemá hranic“. Obě mocnosti jsou si podle všeho blíže, než kdykoli v posledních padesáti letech.
Šprt a kazisvět
Pro Rusko, které je v podstatě uvadající mocností, je Čína darem z nebes. Nejdůležitější překážkou fungování i nejpřísnějších sankcí je skutečnost, že Čína, druhá největší ekonomika světa, Rusku pomůže. Moskva nedávno oznámila nové dohody o dodávkách ropy a plynu do Číny a Peking může nakoupit ještě více ruské energie a surovin. Může také dovolit Moskvě, aby využila různé čínské mechanismy a instituce a vyhnula se tak americkým finančním restrikcím. „Čína je náš strategický nárazník,“ prohlásil kremelský poradce Sergej Karaganov. „Víme, že se v každé obtížné situaci můžeme opřít o její vojenskou, politickou a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
