Když se pětačtyřicetiletá estonská premiérka Kaja Kallas ujímala před rokem a půl vlády, světová média to sotva zaznamenala. Dnes je její obraz přesně opačný: politička jedenačtvrtmilionového státu na východní periferii Evropské unie s 320kilometrovou hranicí s Ruskem je jednou z nejviditelnějších tváří starého kontinentu. Její jméno bylo od letošního února do dubna citováno v mezinárodním tisku podle statistiky 11 560krát. V téhle době totiž Kallas nastoupila na cestu, z níž dosud neuhnula: její vláda poslala masivní vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině, Kallas odmítla vést s Moskvou jakýkoli dialog a zároveň vystoupila se sérií hodnotově zaměřených projevů v evropských institucích, v nichž Evropany vyzvala k semknutí se za těžce zkoušenou zemí. Kvůli tomu se o ní mluví jako o současné nejodvážnější evropské vůdkyni, ženě, jež burcuje Unii k jasnému postoji proti agresivnímu režimu Vladimira Putina. Nejzajímavější není ani tak to, že to Kallas dělá, ale jak. V tom může sloužit jako inspirace pro další.
Nesmí vyhrát
Premiérce Kallas nepochybně pomáhá, že ve své politice může čerpat z rodinné historie. Její babička byla se svou teprve půlroční dcerkou – premiérčinou matkou – poslána před třiasedmdesáti lety v rámci stalinského teroru na souostroví ruských koncentračních táborů. Šly tam společně s dalšími 90 tisíci Pobalťany označené za tzv. antisovětský živel; její matka se ve svých deseti letech vrátila v zuboženém stavu.
Když ruská armáda…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
