Nad asfaltem se tetelící horký vzduch plný smogu náhle rozvibruje duté tlesknutí. Vychází z dlaní pomalovaných květinovými ornamenty. Mezi jednotlivými prsty čouhají pečlivě seřazené bankovky a zpod závoje volně přehozeného přes hlavu vykukuje značně nalíčený obličej mladé ženy. Přichází k jednomu z aut stojících v koloně na červené, duté tlesknutí se ozve znovu, načež boční okýnko pomalu sjíždí dolů. Objeví se ruka s dvacetirupiovou bankovkou. Tu žena se samozřejmostí převezme, několikrát s ní ladně obkrouží čelní sklo, zasune ji k dalším bankovkám mezi prsty a poděkuje. V tu chvíli něco nesedí. Subtilní žena má totiž nezvykle hluboký, dalo by se říct až mužný, hlas. Je to totiž hidžra.
Hidžry jsou svébytnou skupinou indické společnosti, která se vyznačuje vlastními normami nebo striktně hierarchizovaným vnitrokomunitním systémem. V Indii jsou často označovány jako třetí pohlaví nebo osoby, které nejsou ani mužem, ani ženou. V našem kontextu bychom je nazvali transgender lidmi. V Indii se však pojem hidžra vyznačuje kumulací dalších sociokulturních a náboženských významů. Lidé věří, že jsou v propojení s některými božstvy, a tudíž mají magickou moc. Už odpradávna si k nim proto lidé chodí pro požehnání. Dodnes nesmějí chybět při svatbách či narození dětí. Ne všem je však toto výsadní postavení z různých důvodů umožněno a mnohé tak dnes žehnají na semaforech, což hraničí s žebrotou.
„Když jsem rodičům řekla, že jsem hidžra, tak mě zmlátili a vyhodili z domu,“ popisuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
