Prostě parlament

Je Evropský parlament (EP) normální legislativní sbor? Europoslanci na rozdíl od národních poslanců nemohou navrhovat zákony, což je klíčová pravomoc parlamentů. Také jejich legitimita je jiná: do EP je vynesou zhusta národní témata, rozhodují pak ale o nadnárodní agendě.
V řadě ohledů je však politický život v EP stejný jako v jakémkoli jiném sboru. Europoslanci si teď řekli o navýšení úřednických míst z rozpočtu EU a okamžitě se tím dostali do střetu s členskými státy. Instituce mají pokyn šetřit, mimo jiné kvůli Ukrajině, parlament ale chce víc. Oficiálně proto, že potřebuje nabrat odborníky na „kybernetickou bezpečnost“.
Jakkoli je tahle oblast důležitá, EP v ní má málo pravomocí. Blíž pravdě tudíž bude spíš neoficiální vysvětlení, že si politické frakce chtějí zajistit volná místa, aby s nimi mohly taktizovat – nabídnout je důležitým národním partajím, ad hoc poslat víc svých lidí do výborů a podobně.


Členské státy to rozlítilo. Z několika set míst přidaných europarlamentu už loni totiž zůstává polovina neobsazená. To jen dál posiluje spekulaci, že si jednotlivé frakce místa „syslí“ pro strýčka Příhodu.
Podobné momenty z parlamentního života známe i z národní půdy. Zaměstnávání partajních lobbistů, volná místa pro vysloužilé členy za odměnu, v tom všem je unijní sněm stejný jako každý jiný parlament. A je to také demokratické těleso se vším, co tento pojem obnáší. Přesvědčila se o tom i komunistka Kateřina Konečná. V rozporu se svojí frakcí podpořila…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















