Jedni ho přirovnávají k yettimu, kterého sice nikdo nikdy pořádně neviděl, ale pořád se o něm mluví. Jiní k červenému hadru, který je lepší před zdejší veřejností raději nevytahovat, a když už, tak leda pod novým jménem.
Řeč je o zákonu o sociálním bydlení, anebo – jak znějí dva nové, údajně přijatelnější názvy – o podpoře v bydlení či o dostupném bydlení. Dva straničtí lídři vládnoucí pětikoalice, pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a lidovecký ministr práce Marian Jurečka, minulý týden společně představili první pracovní verzi. Do dvou let z ní mají být hotové a platné paragrafy jako „podvozek“ pro slibované vládní řešení sílící bytové krize.
Poradit, nebo se zaručit


Jak naznačuje původní název, smyslem zákona není vyřešit bydlení pro všechny, ale pro sociálně ohrožené vrstvy. Což není oblast, které většinová společnost příliš fandí, proto nejde o nějak populární iniciativu.
Hlavní principiální změnou oproti dnešku je, že stát by se zákonem zavázal systematicky pomáhat lidem, kteří se dostanou s bydlením do problémů nebo jim problémy hrozí. Takových je v Česku podle tvůrců návrhu až milion, velkou část tvoří děti. Na nevyhovující bydlení se pak v jejich životech nabalují další strasti, což ve finále společnost tak jako tak něco stojí. Prvotní pomoc s bydlením se tedy jeví jako rozumný přístup, teď ale stát nic takového negarantuje a vše závisí na vůli a nasazení regionálních politiků a neziskových organizací.
Kdyby chystaný zákon prošel, stát…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















