Ráda dělám sama
Objev tuzemské scény, hudebnici Josefinu Dusk, inspiruje k písním tíseň i nuda.
Při pohledu od silnice je zahrada zcela schovaná za hustou řadou jehličnanů. Když ale člověk projde brankou a směřuje k domu, ocitne se mezi jabloněmi, kde trávu spásají dvě huňaté ovce. Uvnitř se pak u dřevem rozpálených kamen v kuchyni vyhřívají tři kočky. Interiér je prosycený vonnými esencemi a zdi zdobí malby výrazných barev i rozmanité sušené květiny.
Josefina Dusk žije se svým partnerem stranou všeho. Autobus do deset kilometrů vzdáleného Tábora odtud jezdí třikrát během pracovních dnů a o víkendu vůbec, ve vsi není krámek ani hospoda. Na rodné Táborsko se vrátila loni, po třech letech strávených v ruchu Londýna. Právě ono bytí stranou všeho dění je něco, co Josefínu Duškovou – jak zní její celé jméno – charakterizuje ze všeho nejvíc. A to i z hlediska tvorby.
Do dění na zdejší scéně nezapadá ani žánrově, ani přístupem, ani spojením s obvyklými komunitami soustředěnými kolem nezávislé hudby. Nejspíš právě proto se tato čtyřiadvacetiletá zpěvačka a producentka stala jedním z největších tuzemských zjevení uplynulého roku. V soutěži nových talentů Radia Wave Startér skončila druhá a následně vydala výborné EP Virtues of the Necessary.
Popovou elektroniku s odskoky do techna nebo k temné gotice, do níž zpívá až s punkovou vervou, doplňuje extravagantními kostýmy a energickým tancem. Má cit pro drama i teatrální prvky a její koncerty jdou na hranu performance. V této nezařaditelnosti a jedinečnosti Josefina Dusk jen potvrzuje, že tu nezajímavější hudbu na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
