Pravdivá fake news
V českém kontextu zatím neznámý americký prozaik Jonathan Miles (1971) se na literární dráhu vydal v Mississippi, kam také zasadil děj nového, třetího románu Chodící zázrak. Patrně proto, že je to stát v rámci USA nejchudší a nejsilněji věřící. Když tedy v tamním městě Biloxi v roce 2014, těsně po Katrině a v úmorném vedru, vstane na parkovišti před vietnamskou večerkou z invalidního vozíku ochrnutý válečný veterán Cameron a začne znovu chodit, je to podle místních zázrak. A sotva se o něm na Facebooku zmíní jeho sestra Tanya, může to vést jak ke svatořečení, tak k nové reality show – neboť ve světě lajků rozhodujících, co a jak se šíří, rozpoutal příspěvek bouři i cirkus v jednom.
A Miles to vše zachycuje přesně v duchu originálního titulu Anatomie zázraku. V palčivé satiře plné tragikomických zvratů se tak začne řešit, jakou sílu má modlitba skrze sociální sítě, ale i „kurevsky nechutná sumička“, za kterou by se dala pořídit práva na příběh sourozenců. Dorazí vyšetřovatel z Vatikánu, ze zázraku se snaží profitovat i přistěhovalci vlastnící ubohý obchůdek, kam veterán s Tanyou onoho dne zamířili pro cigarety a pivo. Autor říká, že Chodící zázrak je o filtrech, přes které vidíme svět; o tom, jak si vykládáme informace a jak používáme příběhy k formování světonázoru. A hlavní hrdina se tak pro každého stává symbolem toho, co chce vidět a vůči čemu se chce vymezit. O celý příběh v jeho složitosti a nuancích nikdo nestojí.
Sám Cameron přitom přijímá roli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
