Uplynulých sedm dní očima Ivana Lampera

Skončily prázdniny a začal školní rok. Houslovým koncertem č. 1 a moll Dmitrije Šostakoviče a Sedmou symfonií Antonína Dvořáka zahájila Česká filharmonie v Rudolfinu svou 131. sezonu. Během osmidenního neustálého bombardování civilních cílů v Kyjevě zničili Rusové řadu obytných budov, zabili 12 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Hladina Vltavy se v přehradě Orlík dostala pod své historické minimum a poprvé v historii vltavské kaskády muselo začít upouštění přehrady Slapy. Zemřel Milan Ohnisko. Ministryně financí Alena Schillerová představila návrh státního rozpočtu pro rok 2027 se schodkem 389 miliard korun – o 80 miliard vyšším než letos – a Národní rozpočtová rada vzápětí vyslovila obavu z roztáčení nezastavitelné dluhové spirály Babišovou vládou. Hodně. Těch 389 miliard je zhruba 3,5 procenta HDP, což je deficit odpovídající nějaké krizové situaci, ale my máme dobré časy, my máme hospodářský růst, který bezbolestně přinese do rozpočtu navíc oproti letošku zhruba 70 miliard korun, o které by se dal deficit snižovat, nebo alespoň nezvyšovat. Ale vláda si místo toho naplánovala o 150 miliard výdajů navíc, a já se ptám, co by chtěli dělat v době krize, když tohle dělají v dobrých časech? Takže jsem z toho skutečně vyděšený, odpověděl bývalý ministr financí v několika vládách Miroslav Kalousek na otázku serveru Seznam Zprávy „Jak moc jste se zhrozil, když jste viděl plánovaná čísla státního rozpočtu pro rok 2027?“. Letní třicítky zahnala přes víkend studená fronta, ale meteorologové předpověděli, že brzo bude zase teplo. Po třistamilionové rekonstrukci začaly úřady v Aši napouštět městský bazén. Němečtí vyšetřovatelé předložili důkazy, že nedávný, naštěstí zmařený útok třemi drony proti letadlům naloženým municí a zbraněmi na letišti v Lipsku vedli agenti ruských tajných služeb s běloruským a lotyšským pasem. Premiér Andrej Babiš po zveřejnění německých informací vzkázal občanům, že „to, co se teď děje, ukazuje na vážnost situace“, a ministr zahraničí Petr Macinka si kvůli lipskému útoku předvolal ruskou velvyslankyni, aby jí vyjádřil náš kategorický nesouhlas s ruskou hybridní válkou. V pátém roce krvavého válečného konfliktu o Ukrajinu, kdy navíc ruský vůdce Putin veřejně prohlašuje, že by se do ruské sféry vlivu měly vrátit evropské země, které tam byly před rozpadem Sovětského svazu, přišli ministr zahraničí Macinka a premiér Babiš na to, že by Rusko mohlo pro Česko představovat bezpečnostní hrozbu. Za toto jejich prozření můžeme poděkovat a doufat, že k této kritické hrozbě budou přistupovat jinak než ke klimatické krizi, komentovala náhlé osvícení dvou důležitých tvůrců české zahraniční politiky česká, ve východoukrajinském Charkově už tři roky žijící novinářka Adéla Knapová. Policejní odborníci exhumovali ostatky někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka ve snaze objasnit, zda tuto klíčovou osobnost české poválečné demokracie zavraždili v noci na 10. března 1948 vyhozením z okna agenti komunistické bezpečnosti, nebo zda syn prvního československého prezidenta skočil sám v zoufalství nad vývojem země po únorovém komunistickém puči. Světová meteorologická organizace varovala veřejnost, že počasí na Zemi v dalších měsících ovlivní „pravděpodobně nejsilnější El Niño za posledních tisíc let“, což na svět už tak zatížený klimatickou krizí dodá další nálož horka.

[email protected]