Oběšen v Kyjevě
Lukašenko začal vyvážet násilí za hranice své země, Evropa musí projevit rozhodnost
Šli jsme na procházku, měli jsme zmrzlinu, klábosili jsme, vzpomínali na naše babičky. Prostě jsme se dobře bavili.“ Těmito slovy popsal pro Respekt svůj poslední kontakt s běloruským opozičním aktivistou Vitalem Šyšovem jeho kolega Jurij Ščučko. Oba muže spojoval stejný příběh: loni se jako organizátoři zapojili do masových demonstrací proti zfalšovaným volbám v Bělorusku, a když pro ně začala být situace v jejich zemi životu nebezpečná, odešli do exilu na Ukrajinu.
A pokračovali tady v misi: společně v Kyjevě založili Běloruský dům a snažili se skrze tuto neziskovou organizaci dávat dohromady další politické uprchlíky z Běloruska, pomáhali jim s vyřizováním dokumentů, ubytováním nebo hledáním práce. Šyšov šel podle svých přátel v odporu proti diktátorovi Aljaksandru Lukašenkovi ještě o krok dál, v posledních měsících se snažil rozkrývat síť agentů běloruské KGB operujících na Ukrajině. Právě tato odvaha se mu nakonec s velkou pravděpodobností stala osudnou.
Den po jeho posledním kontaktu se Ščučkem byl nalezen oběšený na stromě poté, co si šel ráno jako obvykle zaběhat do parku. Jeho přátelé nepochybují o tom, že šlo o vraždu ze strany Lukašenkovy tajné policie. A s podezřením na násilnou smrt případ vyšetřuje i ukrajinská policie. Ukrajina, Litva a Polsko jsou třemi hlavními centry běloruské opozice a po smrti Šyšova je opět jasnější, že nikdo z aktivistů se ani za hranicemi své země už nemůže cítit bezpečný. Lukašenka začal po potlačení opozice doma vyvážet násilí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
