Debut Nivelační bod od pisatele, který se skrývá pod pseudonymem Ivan40, je pro nynější české kulturní poměry docela příznačný. Autor by velmi rád byl provokatér, který věci pojmenovává natvrdo, nespisovně, a ostentativně se vymezuje vůči strukturám téměř všeho druhu. Jde o text programově nekorektní, a přitom – nebo právě proto? – téměř bezzubý. Silná slova nestačí na to být nonkonformní. Cíl je totiž velmi pohyblivý a společenská apatie vůči uměleckým provokacím značná. Účinná provokace je hlavně myšlenková dřina. Každý není S.d.Ch. – a i tenhle schopný střelec proti českému relativismu, buranství či přetvářce občas mine cíl.
Vypravěčem Nivelačního bodu je svobodný bezdětný čtyřicátník-singl; bývalá přítelkyně Dora, po níž se mu stýská, se raději vydala jinou cestou. A tak vypravěč v krátkých kapitolách vzpomíná: na Doru, ale především na svoje dětství, dospívání a vůbec minulé časy, z nichž mu zůstali kamarádi Oťas a Domino, kumpáni, z nichž ten první se vyznačuje neomalenou přímočarostí s častým úspěchem u žen, zatímco druhý je zdrženlivější a rafinovanější. Ale v zásadě se potácejí životem všichni tři. Mezi kapitolami se ještě vyskytuje deset „mezičasů“ – několikařádkových výkřiků bez interpunkce, v nichž současnost vztekle komentuje vypravěčův soused, nenapravitelný bolševik.
Nakladatelství na záložce paperbacku uvádí, že Nivelační bod přibližuje ohrožený druh jménem heterosexuální běloch, jemuž nikdo nemůže nic vzít; ztratit tedy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
