Když Kolja opět vítězí
Co dělat, když Kolja vítězí, zní název sbírky kritických statí Andreje Stankoviče z roku 2008. Titul je převzatý z jednoho z textů, v němž autor tne do tehdejší české filmové kritiky jako nedovzdělané „smečky, která se musí (…) vypořádat s nesourodými kusy“ a jež nehodnotí intelektem, ale „momentálním svíráním žaludku“. Těmi nesourodými kusy tehdy Stankovič, bývalý disident brojící proti údajnému úpadku kultury, myslel Mariana,Jméno kódu: Rubín nebo Co dělat? Karla Vachka. Kritika je vytěsňovala, častovala nevolí. Naproti tomu si „provinciální mentalita“ cenila „na jedenáct kandidatur Svěrákova Kolju“. Na dvanáct nominací si ho sice cenili filmaři v rámci Českého lva, ale i kritika tehdy začleněná do výroční ceny jej vyhlásila snímkem roku.
Téma Kolji a kritiky se minulý týden po více než dvou dekádách vrátilo na scénu. Dojímavý midcult Jana a Zdeňka Svěrákových o vztahu stárnoucího muže a ruského chlapce těsně před pádem komunismu, který slovy Jiřího Cieslara „sytí naše sebeklamy“, se ocitl na špici ankety kritiků o deset nejlepších porevolučních filmů. V závěsu za ním byl Kouř Tomáše Vorla a třetí Dědictví aneb Kurvahošigutntág Věry Chytilové.
U části kritiků výsledek vyvolal odpor podobný jako kdysi u Stankoviče. U jiné části filmové obce zase otázky, zda se kritici a kritičky, kteří Kolju a Dědictví ztrhali v devadesátých letech, chytli za nos a napravili historickou křivdu. Případně co to…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
