Od bychme až k bysme
Bychme, bychom, by jsme, bysme… Podmiňovací způsob neboli kondicionál prošel tak jako spousta jiných jazykových jevů během staletí určitými proměnami. Na rozkolísanost jednotlivých tvarů kondicionálu přitom upozornil již začátkem 15. století mistr Jan Hus, když v České nedělní postile napsal: „Já diem bychme byli dobří, a jiní bychom byli dobří. A jest jiných drahně proměn.“
Pojďme se tedy podívat, jak je to s kondicionálem v současné češtině. Podmiňovací způsob se tvoří pomocí příčestí činného (minulého) a zvláštních tvarů pomocného slovesa „být“: „bych“, „bys“, „by“ v jednotném čísle a „bychom“, „byste“, „by“ v množném čísle, například „přál bych vám“, „udělali byste“. Tedy žádné „přál by jsem vám“ ani „udělali by jste“ – to jsou podoby hyperkorektní, tedy chybné.
Tvar „bychom“ (respektive „abychom“, „kdybychom“) v první osobě množného čísla patří stále jako jediný do spisovné češtiny, zatímco tvar „bysme“ (potažmo „abysme“, „kdybysme“) je nespisovný.
Pokud si však poslechneme, jak spolu dnes Češi běžně mluví, zjistíme, že častěji se v soukromé a neformální řeči používá tvar „bysme“, ale v menší míře se vyskytují i spisovné „bychom“, „abychom“ atd. Naproti tomu v psaných projevech dávají lidé přednost spíše spisovné podobě, zejména pokud jde o formální komunikaci. S nespisovnými tvary se ale můžeme setkat v esemeskách, při chatu mezi přáteli, ale také v umění, jako je beletrie, poezie, písně nebo filmy. „Bysme“ lze rovněž čím dál častěji slyšet v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
