Žádanka na výlet

Letos naposledy můžeme vyrazit na výlet do národních parků bez velkého rozmýšlení. Ministerstvo životního prostředí plánuje vstup do nich omezit. Nejenže je turistů hodně, je jich každým rokem víc a zbytky málo dotčené přírody tím trpí. S přílišným návštěvnickým zájmem ztrácejí chráněná území svůj hlavní smysl. Je to pro Česko přelomová novinka, nicméně pochopitelná a jasná. Jakým způsobem ale národní parky před turisty chránit? Jejich správci by si s tím měli hodně lámat hlavu. Možnost trávit čas v divoké přírodě je hodnotná věc. Přitom není návštěvník jako návštěvník a někteří by měli mít přednost.

Ten škodí tak a ten zas takhle

Systém se bude zkoušet v Krkonoších, což dává smysl. Před patnácti lety byly tamní hřebeny v létě skoro prázdné. Dnes bývá na Sněžce a v sedle pod ní tolik lidí, že je nutné se složitě vyhýbat, nahoru míří pomalu se šinoucí průvod turistů. Další lidé jedou lanovkou. Do Krkonoš přijedou každý rok čtyři miliony lidí, číslo o pět procent ročně roste. Nejde jen o to, že piknikují mimo turistické trasy a ničí unikátní tundru. Tahle bezohledná hloupost se dá řešit vysokými pokutami a – jak už se děje – sítěmi kolem cest. I veleukáznění návštěvníci, když jsou jich statisíce, však ruší zvířata a potřebují čím dál víc nového zázemí.

Turismus už není krásná a nevinná kratochvíle. Nově se ho účastní i lidé, které by před pár lety vyrazit do přírody nenapadlo, a tak se z něj stává průmysl s těžkými vedlejšími dopady. Ne každý jeho účastník k nim…