Ty víš, že se to nepovedlo
Málokdo má tolik sebejistoty, aby svůj debut pojmenoval Ty víš, že to chceš. Americká autorka Kristen Roupenian však měla spoustu důvodů. Když předloni v prosinci časopis The New Yorker otiskl její povídku Milovník koček (Cat Person), neměla za sebou významnější úspěchy a pro většinu čtenářů i kritiků byla naprosto neznámá. Povídka se však stala senzací, která nemá srovnání. On-line si ji přečetly čtyři miliony lidí a byla druhým nejčtenějším textem slavného magazínu za rok 2017.
Jenže s extrémní popularitou přicházejí velká očekávání. Roupenian získala milionovou zálohu na dvě knihy a smlouvu s HBO, která už pracuje na adaptaci jejích textů. A těžko představitelný tlak se na knižním debutu relativně nezkušené autorky výrazně projevil. Zatímco Milovník koček přirozeně přeskakuje ze závažného tématu ke grotesknímu humoru a s nadhledem popisuje často trapné i traumatické zážitky spojené s náhodným sexem dvou neznámých lidí, zbytek povídkového souboru lehkost a uvěřitelnost postrádá. Spíš než realismus se zde projevují vlivy autorčiných oblíbených autorů hororové a sci-fi literatury jako Stephena Kinga nebo Raye Bradburyho, ale zkoumání sexuality, touhy a mocenských vztahů funguje v mysteriózních kulisách jen výjimečně. Třeba v povídce Sardinky, v níž podivná dětská hra vyústí v drastickou pomstu holčičky na účastnících její narozeninové oslavy.
Mnohem větší smysl by dávalo, kdyby se autorka držela při zemi a pokračovala v psychologických rozborech pokřivené…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
