Krotitelé nájmů
Berlíňané se zprudka pustili do boje s rostoucími cenami bydlení
Za zády jsme nechali kavárnu Moskva a Kino International a vstupujeme na bulvár pojmenovaný po Karlu Marxovi. Auta a davy cyklistů se prohánějí po dva kilometry dlouhé, 90 metrů široké třídě, kterou z obou stran lemují monumentální osmipatrové obytné bloky. Karl-Marx-Allee vyrostla z válečných trosek v padesátých letech minulého století a byla pýchou komunisty ovládaného východního Německa. Byt na nejlepší východoberlínské adrese získali komunističtí funkcionáři, zasloužilí umělci, ale také tisíce dělníků vybraných ve velké státní loterii. Po sjednocení Německa se složení nájemníků částečně proměnilo – z jiných částí Berlína, Německa i světa se přistěhovali profesoři, programátoři, studenti.
„Domovník mi ukázal malou skrytou místnost, kde zaměstnanci tajných služeb odposlouchávali telefonické hovory nájemníků. Většina sousedů o její existenci dodnes neví,“ odhaluje za fasádami skrytou stránku života někdejších východoněmeckých prominentů Nataša von Kopp, která se na zdejší bulvár nastěhovala před 11 lety. Filmařka, jejíž otec pochází z německého Bádenska a matka z jižních Čech, se poslední měsíce ocitla uprostřed nebývalé vzpoury obyvatel Marxova bulváru.
Loni v listopadu se šéf zdejšího sdružení nájemníků díky svým známostem dovtípil, že se dosavadní majitel – firma Predac – chystá prodat pět obytných bloků s celkově více než osmi stovkami bytů. Kupcem se měl stát koncern Deutsche Wohnen, který již v Berlíně vlastní 115 tisíc bytů. Lokální noviny jsou v posledních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
