Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Dopisy

Dopisy

Editorial

Respekt 1/2019

Musím napsat drobnost. Potěšila mě v novoročním editorialu formulace „otcové zakladatelé a matky zakladatelky“. Odpůrcům „korektnosti“ to určitě vadí. Mě ale těší, že se explicitně dává najevo, že se i ženy zasloužily o naši demokracii. Jinak se implicitně předpokládá, že to všechno udělali pánové, a ne že ne.

Reklama
Reklama

Barbora Planková

Vrtěti rozhlasem

Respekt 1/2019

Takto nazvala Ivana Svobodová v č. 1 svůj titulní text, v němž rozebírala dění v Českém rozhlase, a hlavně na stanici Vltava. Lze jen kvitovat s povděkem, že jej pojala skutečně objektivně, aniž by, jako některá jiná média, dala na manipulativní strategii vedení ČRo, na ono zavádějící a zástupné ohánění se poslechovostí, ztrátou důvěry a podobně. A dalo by se to napsat i jinak, jak ale 20. prosince předvedl generální ředitel René Zavoral na zasedání senátní komise pro sdělovací prostředky, rád se soudí… a proč živit advokáty, že.

Bylo to zasedání zajímavé, včetně poučujícího vstupu dvou poslanců PS (oba zřejmě čirou náhodou ANO), stojících za Reném Zavoralem, stejně jako podobně motivovaná řeč
Štěpána Kotrby (Parlamentní listy a ten pán s pepřákem ze sjezdu ČSSD), o již zmíněném příspěvku samotného generálního ředitele nemluvě.

V krátkosti jen pár doplňujících faktů – k dnešnímu dni naši iniciativu podepsalo 2227 občanů, nemluvě o mnoha osobnostech, které v několika větách vyjádřily svou podporu takové podobě Vltavy, k níž směřoval Petr Fischer. Namátkou Václav Bělohradský, Krištof Kintera, Eliška Wagnerová, Tomáš Hanák nebo Petr Oslzlý, či ji vložily do delšího dopisu, jako ředitelé galerií a dalších kulturních institucí. Pro vedení ČRo samozřejmě nula…

Do pondělí 7. ledna se mohou hlásit zájemci o post nového šéfredaktora Vltavy, interní výběrové řízení má být rozhodnuto do 21. ledna – doufejme jen, že nový šéf nebude nějakými bližšími vazbami spjat se současným vedením. A hlavně že bude, ve světle výtek vůči vyhozenému Petru Fischerovi, dostatečně loajální vůči vedení, kompetentní a na výši… Jinak, naše iniciativa samozřejmě pokračuje, viz stránky www.zaotevrenouvltavu.cz.

Josef Rauvolf, mluvčí iniciativy Za otevřenou Vltavu

#nebudeme sedět!

Respekt 1/2019

Při čtení vašeho článku mrazí. Stejně tak jako v roce 1972, kdy jsme byli s Josefem Velkem z tehdejšího Mladého světa v nemocnici v Mostě a tamní lékař v porodnici nám říkal čísla rozdílu počtu dětí poškozených po narození v Severočeském kraji a republikovém průměru. Také člověka hned napadne srovnání: Německo loni uzavřelo poslední hnědouhelný důl. V té samé době čeští odborníci hovoří o tradiční výrobě energie jako základním zdroji elektřiny a nechápou, proč by ČEZ neměl vyvážet elektřinu. Je to jen „zboží“. Strašná společenská propast. Prosím, tlumočte i vašim přátelům můj a vlastně celorodinný obdiv.

Jan Baltus, Brno

Článek je osobní zpovědí koordinátorky zapojování veřejnosti do akcí Greenpeace, takže by neměl překvapit nadprůměrný obsah melodramat, zavánějících občas až citovým vydíráním. Nebezpečný důl; velmi nekvalitní uhlí; znečišťování vody, půdy i vzduchu; jeden z tisícovek horníků, propuštěných za divoké privatizace; ve stáří rakovina plic… Bez specifikace, v čem spočívá nebezpečnost dolu nebo proč by mnozí měli onemocnět rakovinou. Žádná tvrdá data, nezávislá studie, věcný popis. K některým souslovím by se hodil i výkladový slovník. Například „nenásilná přímá akce“ = násilné vniknutí do cizí nemovitosti za účelem, se kterým by její vlastník jistě nesouhlasil.

Ochrana životního prostředí je jistě nezbytná, ale metoda à la Greenpeace mě poněkud děsí. Paní Pravdová by určitě nebyla ráda, kdybych jí lezl do bytu, když není doma, nebo olepoval její dům hanlivými transparenty, ale sama tento postup ve své práci považuje za legitimní. Její pocit se nakonec obrací i proti ní samé. Každý malý kluk přece ví, že když jde sousedovi na hrušky, musí mít buď dobrý plán, nebo umět utíkat – prostě se nenechat chytit. A přesvědčení, že krást hrušky sousedovi, kterého nikdo nemá rád, se může jen proto, že ho nikdo nemá rád, nechránilo před sousedovou holí ani za našich mladých let. Zjevně neochránilo ani paní Pravdovou.

Petr Kubišta, Česká Kamenice

 

Naše rodina má časopis předplacený už mnoho let a já se každou neděli těším na nové číslo, hlavně na audioverzi. Jakub Hejdánek a Veronika Bajerová jsou prostě báječní a pro mě téměř nenahraditelní. Poslech skvělých a zajímavých článků mám pak spojený s danou situací. Doteď si pamatuji, že článek z roku 2016 „Umění koncentrace“ jsem poslouchala při běhání v Divoké Šárce a například ten loňský od Anne Applebaum zase při zaváření jablek. Ještě jednou díky celému týmu, jste skvělí!

Eva Jablonská

Jsem dítě, co zajímá politika a celkově vaše články. Ráda si čtu váš časopis RESPEKT, ale bohužel mu až tak moc nerozumím a na každé páté slovo si musím zavolat rodiče na vysvětlení. Myslím, že nejsem jediné dítě, co si rádo přečte váš časopis. Koneckonců, já a moje generace jsme budoucí voliči a ve školách se o tom skoro vůbec neučí. Já si ale myslím, že to patří k základu života, proto bych vás tímto ráda poprosila o Respekt pro děti, který by nemusel vycházet pravidelně, ale někdy by to mohla být alespoň příloha k časopisu Respekt. Myslím, že děti, co se alespoň trochu o vaše témata zajímají, odradí nepochopení. Proto by bylo fajn, aby byl nějaký takový časopis pro děti, kde to pro nás bude vysvětlené dětským jazykem.

Magdi Miriam Králová

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte