Co jsme my, budete i vy
Pošmourný listopadový večer, pach tlejícího listí, věnce a trsy rozkvetlých chryzantém, svíčky na čerstvě napucovaných hrobech. Dušičky, svátek všech zesnulých. V davu návštěvníků hřbitova si však člověk připadá spíš jako na rušné křižovatce, ačkoli i tam lze narazit na několik tichých míst. Mají podobu zarostlých, potemnělých náhrobků, byť kolikrát skrývají ostatky osobností, které by si vzpomínku zasloužily.
Adopce hrobů, kterou nabízí Správa pražských hřbitovů, dávno není žádnou novinkou, a dnes jí už vděčíme za záchranu hrobových míst řady významných osob, či naopak místeček tak „zanedbatelných“, jakým je třeba hrob Zimmermannových dětí.
Mlynářský pomocník Augustin Zimmermann se v roce 1861 po sérii životních ran ocitl v tak tíživé situaci, že ji na vrchu Žižkově vyřešil vraždou svých tří synků a čtyřleté dcerky, načež sám spáchal sebevraždu. Jejich olšanský hrob mohl být dávno zrušen, kdyby ho neadoptovala laskavá nájemkyně a neuchovala nám tak památku na pět lidských životů, které zmařila bída a v té době neexistující sociální pomoc. Na svou adopci ale dál čekají třeba Julius Grégr, Anna Náprstková nebo spisovatel Alfred Fuchs, umučený v Dachau. Elisabeth Offermannová zemřelá roku 1834 už se bohužel nedočká. Manželku zakladatele jedné z prvních brněnských textilek jsem chtěla nedávno adoptovat já. Trápí mě, ke kolika mimořádným ženám zůstává historie neprávem slepá, tak jsem to chtěla alespoň v jejím případě napravit.
Podnikavá Elisabeth po brzké smrti svého…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
