Nathan Zuckerman osiřel
Ve věku 85 let zemřel americký spisovatel Philip Roth
Byl poslední z velkých bílých mužů: poslední z triumvirátu spisovatelů, do něhož patřili spolu s ním Saul Bellow a John Updike, z triumvirátu, který se tyčil nad americkým písemnictvím v druhé polovině 20. století jako hrad,“ napsal význačný kritik Charles McGrath v The New York Times den poté, co Philip Roth zemřel minulé úterý, několik měsíců po svých 85. narozeninách. Další nekrology hovoří o tomto satirikovi s vytříbeným stylem jako o jednom z nejobdivovanějších autorů poválečné éry a „nebojácném spisovateli, který psal o mužské sexuální identitě“.
Kronikář sexuální svobody i poválečné (židovské) Ameriky byl laureátem takřka všech prestižních trofejí. V pomyslné sbírce mu chyběla snad jen Nobelova cena, ač byl každoročně zmiňován jako jeden z jejích největších čekatelů a favoritů. Nechuť Švédské akademie vůči americké literatuře překonat nemohl, ale jak se shodují všechny hlasy, víc než naplnil svůj oblíbený výrok pocházející od boxera Joea Louise: „Dělal jsem maximum, co jsem dokázal, s tím, co jsem měl.“
Od Portnoye k Zuckermanovi
Hned Rothova prvotina Sbohem město C. a pět povídek (1959) vzbudila nejen zájem čtenářů i kritiky a získala prestižní Národní knižní cenu, ale vysloužila si zuřivý hněv amerických rabínů a pohoršení ortodoxních židovských kruhů v USA. Autor, narozený v Newarku do rodiny pojišťováka, se totiž odvážil kriticky zobrazit materialismus, pokrytectví a duchovní prázdnotu židovské střední vrstvy. To ovšem nebylo nic ve srovnání…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
