U komínu stál
Ve svatovítské katedrále bude tuto sobotu odsloužena mše na počest patrona kominíků sv. Floriána a následně projde z Pražského hradu na Kampu slavnostní průvod. Celá tahle sláva se koná ke 150 letům Jednoty kominíků v Praze. Ovšem dějiny kominictví sahají mnohem hlouběji – jak říká Eva Bažantová, která se mapováním historie téhle profese zabývá.
Bez komínů by nebylo vymetačů komínů – a naopak. Jaká je jejich historie?
Odtahy spalin v uzavřených prostorách řešili lidé od nepaměti. U otevřených ohňů se odváděly otvorem ve stropě, první konstrukce komínů pak byly dřevěné a vymazané hlínou, což v kombinaci s doškovými střechami bylo dost nebezpečné. Pokud se bavíme o kamenných či zděných komínech, v Evropě je jednou z prvních doložitelných zmínek ztvárnění komínu na fresce ve florentské bazilice Santa Croce, stavbě ze 13. a 14. století, i když komíny bezesporu existovaly dříve. V českých zemích známe komíny už u románských staveb a první písemná zmínka, kterou jsme dosud objevili, je z roku 1132, kdy kanovník vyšehradský popisuje jistého pana Menharta stojícího u zdi komínu.
A kominíci tedy přišli kdy?
Vymetání komínů bývalo nejspíš úkolem služebnictva, nebo si je vymetali majitelé domů sami. O kominické profesi lze hovořit asi tak od 16. století, kdy se s nárůstem počtu komínů profesionalizuje kominická živnost. Tehdy také do českých zemí spolu s italskými, lépe řečeno vlašskými staviteli a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
