Kolumbijské graffiti
Bogotá je asi největší světovou výstavní síní street artu. Jako průvodce si vybíráme Bogota Graffiti, agenturu, která procházky po městě a osvětu týkající se pouličního umění ve městě organizuje už roky.
Na náměstí čeká Jay.
Jay byl jako dítě převezen rodiči do Bronxu, kde vyrostl, ale ne moc. Měří tak maximálně 160 centimetrů. Když ale prohlídka začne, vidíme giganta kolumbijského street artu s perfektní americkou angličtinou.
V ruce deštník a na krku zesilovač ze sebe Jay chrlí spousty informací o světě, o kterém se často dočítáme v policejních zprávách o vandalismu. Zastavuje auta, pokřikuje na známé zevlující z okolních domů, zdraví bezdomovce a u toho s neuvěřitelnou energií mluví a mluví. Jeho malá postava se tyčí nad skupinou asi tak padesáti lidí, kteří za celé zhruba dvouhodinové představení ve čtvrti La Candelaria dobrovolně platí statisíce pesos. Informace o detailech obrazů na zdech koloniálních domů se mísí s historií Kolumbie, která je pro běžného Evropana procházkou totálním politickým a společenským undergroundem.
Teď zrovna mluví Jay o tom, jak z ulic Bogoty zmizeli bezdomovci, když kdysi CIA platila za každé mrtvé tělo partyzána z FARC. Převléct mrtvá těla lidí bez domova do uniformy guerilly nic nestojí. A slušní občané ještě té nové a krásné městské čistotě zatleskají.
Mnoho pouličních děl mizí kvůli přesvědčení místních politiků, že jejich obliba je přímo úměrná množství odstraněného umění a jeho nahrazení šedivou zdí. Místní subkultura s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
