Filmová poezie pro pamětníky
Jim Jarmusch pořád funguje jako spolehlivý magnet
Nechci být v hlavním proudu. Rád obývám okraje,“ řekl v roce 2000 britskému Guardianu americký režisér Jim Jarmusch. Navzdory těmto slovům byl právě v samém středu zájmu a na druhém vrcholu své kariéry, kam jej vynesl snímek Ghost Dog: Cesta samuraje. Romantická představa „bytí mimo“, ať už se to týkalo jeho samotného, nebo postav jeho filmů, je jednou z věcí, která k Jarmuschovi vždy přitahovala oddané publikum. Zároveň není možné přehlédnout, že posledních patnáct let cesta jedné z výstavních tváří amerického nezávislého filmu osmdesátých let směřovala z vrcholu dolů.
To, co platí pro jeho filmy, které jako by si nevěděly rady s radikální proměnou nezávislé scény v novém miléniu, se ovšem rozhodně netýká Jarmusche jako figury. Muž se sněhobílou, pečlivě vyčesanou kšticí stále okouzluje – dnes už víceméně pamětnické – publikum.
Jeho nejnovější snímek Paterson navíc po letech přináší něco z toho, proč kdysi patřil k filmovým svatým. A připomíná fakt, že podobná režisérská superstar v dnešních podmínkách nemá šanci vyrůst.
Výrazný profil
Rodák z Ohia měl vždy větší úspěch v Evropě než v Americe. Čeští cinefilové si k němu v devadesátých letech vytvořili zvláštní vztah a přísahali na jeho filmy téměř jako na Bibli. Jeho první snímky zkraje osmé dekády Podivnější než ráj či Mimo zákon, které se zpožděním dorazily do Česka, či Ghost Dog z roku 1999 čeřily emoce i vnímavost a vznikala na ně filozofická pojednání.
Do…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
