Senioři milují drby
Levné bydlení je snem každého studenta. V nizozemském městě Deventer mohou bydlet dokonce zadarmo – v domově důchodců Humanitas. „Jedinou podmínkou je, že třicet hodin měsíčně dělají společnost některému ze zdejších 160 seniorů,“ říká ředitelka tohoto zařízení Gea Sijpkes o unikátním projektu.
Jak jste přišli na tenhle nápad?
V Nizozemsku podobně jako v celé Evropě populace stárne, seniorů přibývá. My jim můžeme zajistit důstojné bydlení a postarat se o ně, nicméně v jednu chvíli jsem se začala ptát, jak je udělat šťastnějšími, aniž by to byla otázka servisu nebo peněz. Napadlo mě, že jim nemůžu pomoct s bolestmi kloubů, kolen či s jinými zdravotními problémy, ale kdyby tu třeba s nimi byli mladí lidé, kteří by to tu svou energií oživili, dědečkové a babičky by se pak tolik nesoustředili na vlastní starosti.


A funguje to?
Funguje. Zatímco dřív bylo hlavním tématem našich seniorů, kde je co bolí, kolik a jaké berou léky, kdo na co umřel a kde si co přečetli o nejrůznějších lékařských teoriích či objevech, nyní se baví třeba o tom, koho si student přivedl za přítelkyni, jestli tam zůstala přes noc, jak vypadá a o čem se s nimi bavila. To se hned po ránu penzisté slezou dohromady, aby řešili nejžhavější novinky, a občas vyšlou někoho ze svých řad na výzvědy. Důchodci totiž milují drby.
Pravidla Humanitas umožňují, aby partner či partnerka studentů zůstali…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















