Nekádrujte mě

Respekt 14/2017

Předmětný článek ilustruje starý bonmot „bývalý komunista je něco jako bývalý černoch“. Jak je zjevné, vztahuje se to i na potomky. Při vší úctě k Janu Procházkovi a jeho dílu nelze pominout jeho angažovanost v padesátých letech. Je nesporné, že řada komunistů podepsala Chartu 77, což byl také důvod, proč ji nepodepsala řada nekomunistů. Že trpěli během normalizace, je vlastně i jejich zásluha – dohnala je jejich vlastní ideologie. Podpis a utrpení je však nezbavují odpovědnosti a spolupráce Lenky Procházkové se současnými komunisty je jenom návrat ke kořenům. A to, že ji navrhuje do rady ÚSTR bývalý komunista Miloš Zeman, je zcela pochopitelné.

Reklama
Reklama

Ondřej Čapek

Anketa

Respekt 14/2017

Reaguji na vaši anketu na téma hacknutý počítač prezidenta Zemana. Vámi dotázaní se podivují nad špatným zabezpečením hradních IT. Proč by měly být zabezpečené, když sám nejvyšší úředník zmíněného pána, to jest jeho kancléř, nemá bezpečnostní prověrku již čtyři roky a nyní se už nad tím nikdo ani nepozastavuje? Domnívám se, že jediným dostatečným zabezpečením by byla výměna celého osazenstva Hradu.

Mgr. Jiří Nejezchleba, Kamenický Šenov

Despekt

Respekt 12/2017

Jsem pravidelnou čtenářkou Respektu a s názorovou orientací většiny jeho článků obvykle souhlasím. O to víc mě nepříjemně překvapil Despekt věnovaný Evropskému parlamentu za příliš tvrdý postih pro polského europoslance Janusze Korwina-Mikkeho.

Pro zopakování: Poslanec na veřejném zasedání europarlamentu řekl, že „ženy samozřejmě musí vydělávat méně, protože jsou slabší, menší a méně inteligentní než muži“. Podobné postoje proklamuje tento čtyřiasedmdesátiletý politik, příznivec Hitlera a Mussoliniho, už dlouho: například v roce 2014 zpochybnil v televizní debatě existenci znásilnění. A zjevně to na leckoho funguje, protože se s podporou 7,2 procenta dostal se svojí stranou Kongres nové pravice v posledních volbách překvapivě do Evropského parlamentu, který neváhá mediálně využívat ve svůj prospěch.

Možná se debata v podobném duchu bere ve střední a východní Evropě shovívavě, jako součást politického folkloru (a v mezích zákona). Jsem ráda, že v politických strukturách EU ale ne. Spousta žen, které jsou běžně konfrontovány s chováním podloženým těmito názory, je jistě předsedovi parlamentu Tajanimu vděčná, že extremistovi na základě článku 11 stanov europarlamentu vystavil červenou kartu – i když pouze na deset dní. Jen těžko chápu, že se to Respektu zdá jako nepřiměřené. Reagovali byste stejně, kdyby se politik takto veřejně vyjadřoval třeba o černoších nebo jiné etnické skupině?

Simona Pohlová, Brusel

Podle Respektu byl pan europoslanec postihnut příliš tvrdě, když byl na deset dní vyhoštěn z europarlamentu. Svoboda slova mu totiž zaručuje takové názory vyjadřovat, ať jsou jakkoli předpotopní. Když bych já něco podobného prohlásila o zástupcích jiných ras, byla bych též považována za jakousi užvaněnou ženštinu, která prostě využívá své svobody slova? Je v pořádku prohlašovat, že polovina lidstva je prostě hloupější, neboť se ta první polovina tak rozhodla? Připadám si tak trochu jak v jiném století…

Anežka Nekovářová

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte