Komentáře•6. 2. 2016•3 minuty
Rumunský poklad
Proč jsou Ceauşescovy děti nejlepšími filmovými kronikáři minulosti
Filmaři od Německa po Rumunsko se s tématem komunistické minulosti popasovávali v uplynulých pětadvaceti letech po svém. Česko a Německo nostalgicky, Rumunsko hyperrealisticky a Maďarsko v tradici populárních filmových trendů. Čím si tyhle rozdíly vysvětlit?
Hladová nostalgie
V kinech aktuálně uváděný rumunský snímek Poklad potvrzuje, že nejpodnětněji zachycují komunistickou minulost Rumuni. Filmy takzvané rumunské nové vlny, jež patří k nejvýraznějším kinematografickým fenoménům poslední dekády, ukazují totalitní režim Nicolae Ceauşesca s realistickou neúprosností, ale i černým humorem. Ten tvůrcům, kteří většinou dospívali v osmdesátých letech, dovoluje vyprávět totalitu jako absurdní vtip spáchaný na jejich zemi. Vtip, který už méně vtipně pokračuje i do současnosti.
Čeští porevoluční tvůrci se nikdy takhle nekompromisně do minulosti neohlédli. Neexistuje Husákův ekvivalent revizionistického Vlastního životopisuNicolae Ceauşesca, ani film zachycující bez obalu totalitní represivní politiku státu zasahující i ty nejintimnější sféry člověka jako 4 měsíce, 3týdny, 2 dny.
Pelíšky,Pupendo,Občanský průkaz,Báječná léta pod psa nebo Rebelové stavějí na sentimentu. Komunismu jako zločinnému systému se spíše vyhýbají a soustředí se na retro každodennost. Fronty na banány, čekání na výjezdní doložky, zavařování a chalupaření přinášejí minulost idealizovanou. Velké dějiny se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
