Tažní ptáci se nevrací
Východní Evropa se vylidňuje, vlády se snaží tento trend zvrátit

Není těžké pochopit západní státy EU, že vyčítají Východoevropanům neochotu podílet se na přijímání syrských uprchlíků. Z údajů OSN, které zveřejnil deník Financial Times, totiž plyne, že z našeho regionu odešlo od roku 1990 na Západ tolik přistěhovalců, že to mělo za následek snížení počtu obyvatel východní části EU a na Balkáně v řádu procent (při souhrnném počtu necelých 100 milionů). Tento region je podle OSN jediným na světě, jemuž dlouhodobě ubývá obyvatel.
Dá se na to jistě nahlížet jako na přirozenou migraci v rámci celé Evropy, když díky nabyté svobodě pohybu mnoho lidí využilo šanci jít za lepším životem na Západ v čase, kdy se mnoho postkomunistických států potýkalo s přechodem na kapitalismus a životní úroveň přechodně poklesla.
Problém je, že tito lidé se domů nevrátili, ani když začala léta silného ekonomického růstu, a že nadále odcházejí. To je případ Polska, z něhož podle odhadů odešly během čtvrtstoletí dva miliony lidí, nebo Bulharska, které přišlo z původních deseti milionů o více než tři miliony obyvatel, nebo Litvy, jejíž obyvatelstvo se scvrklo z 3,7 na 2,9 milionu.


Kdo by emigroval?
Mnoho emigrantů jsou lidé v produktivním věku, často s dobrým vzděláním a kvalifikací, kteří doma chybějí. Proto se například polská i maďarská vláda odhodlaly k akci. V Polsku zavedla letos příspěvek 500 zlotých (přes tři tisíce korun) měsíčně na každé druhé a další narozené dítě. Cílem je zvednout porodnost, která je jedna z nejnižších v Evropské unii (1…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















