„Řítí se na nás cyklon,“ říká téměř spiklenecky Američan Ted, „a pěkně silnej, jmenuje se Phanfone.“ Jeho obličejem přeběhne jiskra nadšení, kterou rychle uhasí ustaraným výrazem. Doma byl Ted hasičem, tady je mužem v domácnosti. Japonka Izumi na blížící se živel reaguje na rozdíl od něj poněkud flegmaticky. „Co se má stát, stane se. A neříkáme mu tady cyklon, ale tajfun, nejmenuje se Phanfone, ale je to tajfun číslo 18.“
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
