Zřejmě to muselo přijít. Ekonomická teorie, jako každá společenská věda, podléhá změnám nálad ve společnosti. A nyní se zdá, že prožíváme změnu tak hlubokou, že něco podobného zažilo celé minulé století jen dvakrát.
Ekonomie počátku 20. století byla „klasická“: starala se hlavně o tvorbu cen a (ne)-možnost všeobecné rovnováhy na různých trzích. Vláda nebyla pro ekonomy zajímavá, vždyť také přerozdělovala pouhou desetinu HDP. Po velké hospodářské krizi ve třicátých letech minulého století se ekonomie soustředila na řízení poptávky pomocí vládních výdajů a ještě v šedesátých letech si Kennedyho administrativa v USA vytyčila za cíl zcela odstranit kolísání ekonomického růstu pomocí detailního řízení daňových sazeb. Výsledkem byly vysoké daně, ekonomická recese a dvouciferná inflace. O stabilitu ekonomiky se proto začala starat centrální banka. Přesvědčení většiny ekonomů, že vláda a vysoké daně jsou pro ekonomiku nebezpečím, posílil i pád komunistických režimů, které nepřežily souboj s kapitalismem.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V Maďarsku vrcholí předvolební kampaň
Statisíce Maďarů vyrazily během nedělního státního svátku do ulic Budapešti. Jedni na podporu vládnoucí strany Fidesz a jejího předsedy, premiéra Viktora Orbána, druzí na pochod podporující Orbánova vyzyvatele, europoslance Pétera Magyara z opoziční strany Tisza. Šlo o největší politická shromáždění před parlamentními volbami, které čekají Maďarsko za čtyři týdny.
