Svět bohatne, a chudých přibývá
Střední třída v Evropě a rolníci v Africe čelí stejnému problému: globální pravidla hry jsou nastavená v jejich neprospěch, těží z nich poměrně úzká, nejbohatší elita lidstva. Tvrdí to alespoň německý politický filozof Thomas Pogge, který se na Yaleově univerzitě specializuje na výzkum globální spravedlnosti.
Evropa i Spojené státy mají hospodářské problémy, Číně, Indii, Turecku i řadě afrických států se daří. Znamená to, že globalizace vede k větší rovnosti a spravedlnosti?
Ne, jen se mění povaha nerovnosti. Od kolonialismu až do poloviny devadesátých let se stále zvyšovala nerovnost mezi státy, mezi jejich různým tempem ekonomického růstu. Teď mnohé rozvojové země skutečně rostou rychleji než západní ekonomiky, fenoménem dneška je ale všude na světě zvyšování vnitrostátní nerovnosti. Třeba v Africe vzniká jakási střední třída a současně podmínky těch nejchudších jsou stále horší. Dochází k tomu prakticky všude, celková míra nerovnosti na světě tedy stoupá a značnou zodpovědnost za to nesou globální pravidla.
Co tím myslíte?
Globální pravidla vznikají úplně jinak než na národní úrovni. Tam když se v parlamentu schvaluje nějaký zákon, tak se o tom v ideálním případě diskutuje v novinách, můžeme kontaktovat svého poslance a zjistit si jeho postoj, můžeme o tom napsat článek, demonstrovat. Mezinárodní pravidla však vznikají za zavřenými dveřmi. Občané nemohou jejich utváření vůbec ovlivnit. Nevíme, kdo a jak hlasoval, kdo a co prosazoval. Děje se to příliš daleko, nemáme přesné informace, témata jsou velmi komplikovaná. Ale současně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
