Tak se po prvním klidném čtvrtletí krize eurozóny projevila opět s plnou silou. Mluví se hlavně o Španělsku, kde se financování dluhu opět neúnosně prodražuje. Nervozita se zase mírně přelévá do Itálie či předvolební Francie.
Přitom evropskou politikou cloumají dva názory. První, blízký Německu, říká: nedělejte vědu z dočasného výkyvu úroků, když bude španělská vláda škrtat a odvážně reformovat, důvěru trhů si znovu získá. Druhý názor říká: právě předepsaná španělská léčebná kúra je příčinou zla. Španělské banky omezují úvěrovou angažovanost, pád cen tamějších nemovitostí se ještě nezastavil a vláda škrtá v rozpočtu příliš. Podle tohoto názoru má Itálie a do značné míry i Španělsko něco dělat s příliš nabobtnalým státem a líným státním sektorem. Z Francie a dalších zemí je stále více slyšet volání po prorůstové orientaci eurozóny a celé Evropské unie. Mimoevropské hlasy (Mezinárodní měnový fond, USA, státy BRIC) volající po zásadních institucionálních změnách v eurozóně a větší integraci jsou také stále silnější.
Jak tedy bude vypadat výsledný amalgám? Kdo „vyhraje“? Buďme smířeni s tím, že nevyhraje nikdo. Pokud se eurozóna a Evropská unie rozpadnou neorganizovaně a dojde k dalšímu volnému hospodářskému propadu či ekonomické katastrofě, budou zástupci škrtání říkat, že to bylo kvůli nedostatečným škrtům a neochotě vlád statečně reformovat a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
