Po kom jsme zdědili to polské vlastenectví a nenávist vůči Rusku? Od matky Rakušanky, jako důsledek výchovy cizích guvernantek, od národnostně indiferentního otce? Matka nás učila milovat ujařmenou vlast, zpívat Boże, coś Polskę…, ale taky Kde domov můj – českou národní hymnu, stejně jako nás učila se modlit.“ Pestré národnostní i náboženské propletence, příběhy z rodinného šlechtického života, překvapivé odkazy na české reálie a všudypřítomné postřehy i jemné úvahy, to vše tvoří vzpomínkovou knihu Evropa v rodině. Maria Czapska (1894–1981) v ní přitažlivě vykresluje nejen nenávratně zmizelý svět svých blízkých: evropských šlechtických rodin 18. a 19. století, ale i období převratných politických změn, které přinesla první světová válka.
Šlechta v revolučním světě
Dětství prožila Czapska v kruhu velké rodiny na území bývalého polsko-litevského státu, tehdy ovládaného ruským carem. Se začátkem 20. století se tento starý svět začal hroutit a první světová válka prudce zpřetrhala staletí trvající tradice: rodina Czapských přišla o veškerý svůj majetek, neboť zůstal za polskými hranicemi v sovětských rukou. Marii i jejím sourozencům byl ale už od dospívání mnohem bližší civilní a angažovaný život polské inteligence; život, jaký by ještě pro její babičku i matku nebyl vůbec představitelný. Společně se svým bratrem Józefem Czapským se stala…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
