Když se vloni tento list ptal předního analytika německé zahraniční politiky na možný rozpad eurozóny, považoval to Josef Joffe za „hloupost“, která se v žádném případě nestane. „Chceme měnovou unii za každou cenu zachránit,“ řekl tehdy Joffe. „Nikdo nemá zájem ji poškodit, nejméně ze všeho Němci.“ Dnes tato pouze rok stará slova zní jak z jiného světa.
Krize důvěry
Joffe tehdy jen vyslovil názor, který sdílela Angela Merkelová a většina německých ekonomů. Krize eura byla podle nich technický problém spočívající v tom, že se Řekové a další jihoevropské státy příliš zadlužili. Stačí je tedy donutit k úsporám a reformám a s ostatními členy eurozóny se domluvit na přechodném záchranném balíčku, který zajistí důvěru trhů. A všechno bude fungovat jako dřív i bez radikálních reforem směřujících k užší integraci. Teď už víme,že tento způsob řešení nefunguje. Řecko postupuje k bankrotu navzdory reformám, krize se jako rakovina šíří do dalších evropských zemí a pád eura – s nedozírnými a nebezpečnými politickými a ekonomickými důsledky – působí jako stále reálnější hrozba.
Jako přesnější se také ukazuje jiná, řekněme anglosaská interpretace, podle níž jsou „řecké“ reformy sice…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
