Euro je jako kofola

Evropa se dnes dostává do problému, který přesahuje naši představivost. Nikdo vlastně neví, co všechno by mohl vyvolat pád eura. Jak takové období ovlivňuje váš osobní život?

Ovlivňuje mě to pochopitelně profesně, protože jsou to věci, na které je potřeba hledat odpovědi. To jste řekl hrozně hezky – máme problém, na jehož řešení nám fantazie nestačí. My vůbec netušíme, co se může zítra stát. Nikdo netušil Řecko, nikdo netušil Irsko a tak dále. Zítra může bouchnout Španělsko, nebo až za týden, nebo nikdy. Pro mě profesionálně tento nedostatek ekonomické fantazie znamenal, že jsem spojil svůj laický koníček, filozofii, se svým profesním žoldem – ekonomií. Protože najednou se mě lidé na konferencích začali ptát: Jaký je rozdíl mezi cenou a hodnotou? Co to znamená ekonomický růst? Co to znamená krize a tisíce dalších věcí, na které standardní ekonomie nemá odpovědi. My studujeme jen projevy, například co se dá dělat s penězi, jak se dají zhodnotit. Nestudujeme ale, co vlastně peníze v tom hlubokém slova smyslu jsou. Proto jsem si začal pomáhat svým koníčkem filozofií, o čemž je mimochodem i moje knížka. Snažíme se maximalizovat hospodářský růst, to byla mantra, o které nikdo nepochyboval. Teď se o tom pochybuje. Na úkor čeho toho dosahujeme? Proč se to dělá? Co to psychoanalyticky svědčí o společnosti, že chce stále bohatnout? Normální psychoanalytik by pochopitelně vyvodil, že jsme v nějakém jiném…