Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro Respekt poprvé připustil, že pokud by byla přímá volba prezidenta, uvažoval by o kandidatuře na post hlavy státu. Vzhledem k tomu, že ministr zahraničí je dnes nejpopulárnějším politikem, může mít tato informace poměrně velký význam.
Schwarzenbergův náznak lze vnímat jako testování terénu. Jak na to zareaguje veřejnost? Politici? Média? Každý detail může hrát nějakou roli. I proto dnes říká, že o kandidatuře uvažuje a rovnou ji neohlašuje – nechává si prostor k ústupu.
Jeho rozhodnutí může vyvolat řadu reakcí. Vyvstává například otázka, kdo by se po něm stal předsedou TOP 09? A neznamenalo by to de facto konec této strany? Právě popularita a neopakovatelný šarm předsedy Schwarzenberga pomáhá TOP 09 existovat. Úspěšná kampaň do sněmovny stála především na jeho tváři. Podívejme se na komunální či senátní volby, kde bez jeho kandidatury najednou strana nebývale propadla. Ministr financí Miroslav Kalousek srovnatelnou popularitu nemá, tak že by snad Zdeněk Tůma, který v Praze pomohl TOP 09 k výraznému vítězství? Ukáže budoucnost.
Otázkou nicméně je, jestli ministrovo oznámení nepřinese odklad možného startu přímé volby prezidenta. Konkurence si musí být vědoma toho, že Schwarzenberg by měl velké šance na výhru, a zejména levici by se něco takového zřejmě vůbec nelíbilo. Zavedení přímé volby se dá donekonečna blokovat drobnými výhradami, jako se to dělo například u omezení imunity zákonodárců. I u ní jsou vlastně všichni pro, vždy se však najde nějaké „ale“.
Situace však není tak jednoduchá či černobílá. Takže předchozí odstavec by se mohl napsat se zcela opačným vyzněním. Politická konkurence zavedení přímé volby uspíší, protože odchod Schwarzenberga na Hrad oslabí TOP 09. Strana by se pak ani nemusela dostat do parlamentu, což by pomohlo ODS, ale i ČSSD. A složení sněmovny je mnohem důležitější než úřad prezidenta, který politici považují z hlediska vnitropolitického významu za nedůležitý.
Prezidentské volby se konají už na začátku roku 2013, takže je nejvyšší čas, abychom se mohli seznámit s možnými kandidáty. Zkušenost však praví, že strany nechávají nominace až na poslední chvíli. Tedy, pokud se volí parlamentem. V případě přímé volby se dá očekávat, že kampaň začne minimálně rok před hlasováním samotným. Na každý pád se máme na co těšit.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
ERIK TABERY
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
