Jdou po nás
11. září, jehož deváté výročí si právě teď připomínáme, zorganizovali sami Američané. Barack Obama zfalšoval rodný list, aby mohl obejít americkou ústavu a kandidovat na prezidenta. 17. listopad v Česku byl spiknutím estébáků a sovětských tajných služeb. Proč jsou konspirační teorie stále populárnější?
Nespadla jen dvojčata. Na Manhattanu se 11. září 2001 zřítil ještě třetí mrakodrap - čtyřicet sedm pater vysoká sedmá věž Světového obchodního centra. Nenarazilo do ní žádné letadlo, přesto se sesypala jako domeček z karet. Nebo přesněji: spadla k zemi úplně stejně jako věžák určený k demolici po odpálení nainstalované trhaviny.
"Budova číslo 7 je jako kouřící zbraň v ruce pachatele, je to důkaz. I žák šesté třídy pozná, že se mrakodrap sám od sebe nemůže takto symetricky, volným pádem, bez jakéhokoli odporu sesypat k zemi,“ opakuje už pět let Richard Gage, zakladatel sdružení Architekti a inženýři za pravdu o 11. září.
Jaké je oficiální vysvětlení? Velmi podezřelé. Věž číslo 7 se prý zřítila v důsledku sedm hodin trvajících požárů probíhajících současně v několika patrech budovy. Rozpoutaly je prý nárazy sutě z padajícího, dvakrát vyššího severního dvojčete Světového obchodního centra. Žádný jiný mrakodrap ale dosud nespadl kvůli požáru, a to už jich hořela více než stovka. Teplota způsobená ohněm dosáhla jen poloviny teploty nutné k roztavení ocelových pilířů věžáku.
Nabízí se alternativní, mnohem temnější vysvětlení: americká vláda ve skutečnosti mrakodrap předem naplnila výbušninami a 11. září odpoledne ho odpálila. Bylo to v době, kdy se média - zaslepená spektakulárním útokem - věnovala prakticky pouze dvojčatům, Usámovi bin Ládinovi a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
