Nadějný Herman
Možná se rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) inspirovala při výběru šéfa této instituce v Německu. Když tam uspěl v obdobném ústavu zabývajícím se zločiny východoněmecké tajné policie Stasi evangelický kněz Joachim Gauck, proč by neměl zvednout reputaci ÚSTR bývalý katolický kněz Daniel Herman (47)?
V každém případě je jeho volba šéfem ÚSTR překvapivá, nicméně nadějná. Překvapivá proto, že rada vysvětlovala únorovou volbu jeho předchůdce historika Jiřího Pernese do čela ústavu zásadní potřebou zavést v ÚSTR více vědeckého bádání na úkor zveřejňování dokumentů a jejich digitalizace. Daniel Herman naopak ve své prezentaci prosazoval co nejširší zveřejnění dokumentů StB a navíc není odborník, po kterém ještě před půl rokem rada tak volala. Nic proti odbornosti a vědeckosti, podle Hermana je ale hlavním posláním ústavu umožnit veřejnosti „vyrovnat se s minulostí a očistit historickou paměť“. A to nejde bez širokého zpřístupnění dokumentů, jak je prosazoval jeden ze zakladatelů ústavu Pavel Žáček.
Nemá smysl pátrat po tom, jaké okolnosti přivedly radu ke změně názoru. Podle kuloárních informací to bylo hlavně rozčarování z toho, jak odborníci v čele ústavu dokázali během několika měsíců snížit jeho prestiž na minimum. A také to, jak nesmiřitelná rivalita panovala mezi odbornými zastánci různých koncepcí směřování ústavu. Internetem křižovaly výzvy, kde jedna…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
