Návrat z planety Pandora
Co říká Avatar o dnešním světě
Velkofilm Jamese Camerona Avatar má nakročeno k tomu stát se komerčně nejúspěšnějším snímkem všech dob. To z něj samo o sobě nedělá dílo hodné bližšího zkoumání – není vlastně nic snazšího než tenhle film odbýt coby umně smontovaný hollywoodský kýč, využívající všech – lety a tržbami – prověřených klišé, která zámořští profesionálové znají. Anebo si jej právě proto nadšeně užít.
Avatar ale skrývá něco víc než perfektní a předvídatelné řemeslo a těžko říct, jestli to vůbec Jamesu Cameronovi připisovat jako zásluhu. Vizuálně působivý příběh, v němž bývalý mariňák, najatý těžařskou korporací coby rozvědčík vysazený mezi modré kočkovité domorodce na planetě Pandora, namísto poslušného splnění mise projde osobní proměnou, zamiluje se, postaví do čela osudové bitvy a za přispění božské entity rozdrtí své někdejší hamižné chlebodárce, zajímavě zrcadlí situaci, do níž se dostala duše dnešního západního člověka. Na pokraji vážné ekologické krize, v poločase rozpadu tradičních náboženských doktrín, který nutně přinesl racionalistickou nedůvěru ke konceptu posvátnosti, ale i špatně snesitelnou nejistotu, co vlastně platí. Uprostřed bezradného hledání, v němž se hladová duše trochu neobratně a naivně vztahuje k odkazu přírodních kultur, ale nedovede jej propojit s tím, v čem žije dnes. Avatar je sladká…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
