Sklizeň vody
Stále častěji jsme svědky náhlých místních povodní střídaných vysušováním krajiny. Voda se zároveň stává celosvětově nedostatkovou surovinou. Jak o ni pečovali naši předkové? Jejich energeticky nenáročné a jednoduché techniky mohou být inspirací pro současnost.
Někdy v 7. století před naším letopočtem podlehly kmeny na území dnešního Jemenu a na jihu Arabského poloostrova tlaku suššího období, které trvalo několik století, a vydaly se po starých karavanních cestách na sever až do oblasti dnešního Jordánska.
Prošly Vyprahlou Arábií a usídlily se v Arábii Kamenité mezi dnešní Negevskou pouští v propadlině Mrtvého moře a městem Petrou. Založily zde důležité obchodní království, které známe jako nabatejskou říši. Ze své vlasti, později nazvané Arabia Felix, Šťastná Arábie, si přinášely znalost obchodu a důmyslných závlahových systémů. Český spisovatel Alois Musil si koncem 19. století všiml, že jeden z nejpropracovanějších systémů vodního hospodářství nalezneme právě ve městě Petra, hlavním obchodním a poutním centru Nabatejců (nedávno bylo zařazeno mezi divy světa). Musil se domníval, že pouštní prostředí vtisklo nomádským kmenům touhu po silné a celistvé jednoduchosti, která se dávno před křesťanstvím či islámem projevovala nějakou formou monoteismu.
Bůh je krychle
Jako by beduínům stačil jeden stan, jedna miska a jeden Bůh. Měli zakázáno pít alkohol a sázet stromy. První zákaz pravděpodobně přešel do Koránu. Druhý nebyl vyvolán nenávistí vůči stromům, ale obavou beduínů, že se usadí a začnou hromadit bohatství a rozkoše. Z toho pak pramení rozbroje a ztráta kmenové celistvosti.
Jedním z rysů původní nabatejské kultury je totiž neustálá snaha po…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
