Byl to převrat typický pro Střední Asii a Kavkaz: začne všedním zatčením opozičního politika, pokračuje protestem jeho příznivců, kteří ho však nečekaně osvobodí, rebelie se vzápětí šíří jako požár a vládní moc se hroutí jako domeček z karet.

V Kyrgyzstánu to začalo 6. dubna, kdy cestou do provinčního města Talasu zatkli horliví milicionáři opozičníka středního formátu Bolota Šernijazova. Díky rychle se šířícím esemeskám se za chvíli shromáždilo na náměstí několik tisíc lidí. Policisté Šernijazova spěšně propustili a začali se sami chystat na kruhovou obranu. To jim ale proti velké přesile nijak nepomohlo, dav vzal útokem i kancelář guvernéra a další budovy.

V noci pak vláda dala zatknout další představitele opozice, čímž se nepokoje přenesly přímo do hlavního města Biškeku. V Kyrgyzstánu se potvrdilo domácí rčení, že k uchopení moci stačí kolem 300 bojovně naladěných demonstrantů. Třísethlavý dav skutečně zahnal policejní těžkooděnce a vzal útokem Bílý dům, klíčovou vládní budovu v centru města. Prezident Kurmanbek Bakijev zmizel na jih do rodného Džalálábádu, premiér Danyar Usenov podal demisi a moci se chopila opozice v čele s Rozou Otunbajevovou.

Otázka je, co tato změna režimu v pětimilionové středoasijské horské republice přinese. Země je totiž geopolitickým unikátem, protože na jejím území mají ve vzdálenosti zhruba 60 kilometrů od sebe vojenské základny Rusové i Američané.…