Česká šlechta to má u nás v posledních sto letech těžké. Většinová, v principu plebejská společnost ji většinou buď instinktivně nenávidí, nebo poníženě adoruje. To druhé lze přežít snadněji než první, ve skutečnosti však oba přístupy vycházejí z téhož vžitého mínění, že šlechtu od zbytku společnosti odděluje „třídní“ (občas psáváno bez uvozovek) propast a že integrovat ji do národa v podstatě nelze. Kafkův zeměměřič K., který měl kdysi jakési potíže s proniknutím vzhůru do tajemného Zámku, netušil, že cesta byla stejně zapikolovaná i pro toho, kdo se rozhodl sestoupit v protisměru dolů.
Jako Karel Schwarzenberg. Narodil se v Čimelicích, letním sídle orlické větve starobylého a vlivného českého šlechtického rodu. Mezi jeho předky byl vítěz nad Napoleonem z „bitvy národů“ u Lipska (1813) i muž – Schwarzenbergův otec –, který se v roce 1889 dopustil snad nejcitovanějšího českého historického výroku 19. století. Při debatě v zemském sněmu o tom, zda na budovu Národního muzea umístit k jiným bustám také Jana Husa, řekl, že husité byli „bandou lupičů a žhářů“. V několika dalších plebejských generacích výrok zafungoval jako důkaz, že pobělohorská šlechta byla, je a bude bandou protinárodně cítících bestií.
Má metoda jsem já
Historik Zdeněk Kalista později Karla Schwarzenberga popisoval jako „osamělého chodce,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
