Svět u nohou
Diplom z prestižní americké univerzity obvykle znamená raketový start kariéry. Platí to i v době krize? A co vůbec elitní školy Americe přinášejí, jsou motorem společnosti, nebo jen prohlubují její nerovnost?
Je 20. května a na Columbijské univerzitě v New Yorku probíhá v pořadí 255. promoce od založení školy. Asi deset tisíc lidí ve světlemodrých talárech a nesmyslně tvarovaných čepicích se snaží předstírat, že dnešek je jedním z nejšťastnějších dní jejich života. Absolventi MBA (tedy v oboru ekonomicko-manažerských věd) jako každý rok radostně mávají dolarovými bankovkami. Budoucí zubaři zdvihají dvoumetrové kartáčky na zuby. Studenti žurnalistiky, mezi nimiž sedím také já, i letos vyhazují do vzduchu noviny, což při současné situaci na trhu tištěných periodik charakterizuje naši budoucnost až příliš výstižně.
Promlouvá prezident školy Lee Bollinger a říká cosi o tom, že nikde jinde na světě teď není větší koncentrace štěstí na centimetr, respektive palec čtvereční, a že nám leží celý svět u nohou. Vládne sváteční nálada a není právě vhodné namítat, že svět, ve kterém promujeme, je jiný než ten, ve kterém jsme školu začínali, a že nám možná leží u nohou spíše proto, že se tam zhroutil a bude mu chvíli trvat, než se zase vzpamatuje.
Současné ekonomické tornádo udělalo z nejprestižnějších amerických univerzit rizikové investice. Absolventi MBA si dříve mohli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
