Nejistá renesance
Dlouhodobý rakouský strach z jaderných elektráren na druhé straně hranice ukazuje, proč je jaderná bezpečnost mezinárodní záležitostí. Po nehodě v Černobylu v roce 1986, kterou způsobily chyby operátorů a která následně zamořila radiací rozsáhlá území Evropy, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) volala po větší spolupráci v otázkách bezpečnosti.
Filmy diplomatické roztržky vyvolávají jen vzácně. Avšak loni v listopadu český velvyslanec v Rakousku protestoval proti fiktivnímu dokumentu První den o následcích jaderné havárie v Dukovanech. Rakousko si v roce 1978 referendem odhlasovalo zákaz jaderné energetiky a zdejší veřejnoprávní televize snímek odvysílala u příležitosti 30. výročí tohoto všelidového hlasování. Česká elektrárna je ve filmu vyobrazena jako hrozba pro Rakušany, ale navíc po havárii české úřady před svým sousedem zatajují významné informace.
Dlouhodobý rakouský strach z jaderných elektráren na druhé straně hranice ukazuje, proč je jaderná bezpečnost mezinárodní záležitostí. Po nehodě v Černobylu v roce 1986, kterou způsobily chyby operátorů a která následně zamořila radiací rozsáhlá území Evropy, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) volala po větší spolupráci v otázkách bezpečnosti. Schválila Úmluvu o jaderné bezpečnosti a zavedla přepracovaný soubor bezpečnostních norem. Jaderná energetika se obávala o přežití, a proto také založila Světovou asociaci provozovatelů jaderných zařízení (WANO), v jejímž rámci si členské elektrárenské společnosti vzájemně kontrolují jaderné elektrárny a vyměňují si bezpečnostní informace. Standardy organizací IAEA i WANO jsou dobrovolné.
Jádro k zamyšlení
Ať už se to stalo díky štěstí nebo díky zvyšujícím se standardům, jaderná energetika je po Černobylu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
