0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Obálka vydání 13/2009
13/2009 • 23.–30. 3. 2009

Pohřby v rukou podvodníků

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Komentáře

Když ODS a ČSSD rozhodují

Marek Švehla

Pokud jde o mocenské výhody a ořezání veřejné kontroly nad mocí, tak se reprezentanti dvou českých nejsilnějších stran spolehlivě ke svému společnému prospěchu dohodnou. Posledním dokladem budiž nenápadné rozhodnutí dolní komory parlamentu z minulého týdne, že do prostoru před vchod do hlavního jednacího sálu nebudou nadále smět televizní kamery.

Bagety pro NATO

Jaroslav Formánek

Francie se vrací do velitelských struktur Severoatlantického paktu. Tuto zprávu před pár dny oznámil prezident Nicolas Sarkozy. Jeho ministr obrany Hervé Morin vzápětí prohlásil, že „do tří let se Francie stane hlavou a svaly Aliance“. Výrok lze vnímat jako tradiční francouzskou exhibici nemožného.

O lidech a myšicích

Karolína Vránková

České lidské samice mají složitý úkol přesvědčit okolí, že jsou svému druhu užitečné také samy o sobě, i když za život vrhnou pouze jedno nebo také žádné mládě.

Na českém pohřbu

Petr Třešňák

V době, kdy znalost vlastních práv patří k základní výbavě západního člověka a všechna myslitelná sociální tabu padají, zůstává smrt neznámou životní situací, o níž nic nevíme a nechceme vědět. Podle statistik jsou Češi ve vytěsňování smrti světoví přeborníci.

Ekokrize, nebo ekošance?

Luděk Niedermayer, Marek Švehla

Je rozumné, abychom teď v čase ekonomické krize řešili globální oteplování? Tato otázka nemá jasnou odpověď ani uvnitř řady evropských vlád, které se ještě nedávno k ochraně klimatu hlásily, natož napříč celou Evropskou unií. Česká vláda navíc v tomto nebyla jednotná nikdy a mohlo by se zdát, že zejména pro ministry z řad ODS je lákavé dát zelenou agendu v době krize „k ledu“.

Pád vlády, díl 33.

Erik Tabery

Psát o tom, že Topolánkova vláda je v ohrožení, je nonsens, protože je v ohrožení neustále.

Česko

Kam povede oranžová

Silvie Lauder

Sociální demokraté o uplynulém víkendu možná rozhodli o příštím českém premiérovi: dosavadní partajní šéf Jiří Paroubek hladce a bez konkurenta obhájil svůj post a povede ČSSD do voleb.

Štěstí soudce Kučery

Ondřej Kundra, Jaroslav Spurný

Soudce Pavla Kučeru navštívilo v posledních dnech, jak on říká, opakované štěstí. Hodně k tomu napomohli jeho kamarádi, stejně vysoce postavení justiční představitelé jako on sám – místopředseda Nejvyššího soudu. Problém je, že osobní štěstí Kučery, jednoho z hlavních hrdinů případu „justiční mafie“, je velmi pravděpodobně zaplaceno ohýbáním práva.

Co je tvoje, to je moje

Adam Šůra

Ve světě se pro tento způsob vlastnictví auta ujal již před lety termín car sharing, v Evropě dnes vozy sdílejí desetitisíce lidí a jde o velký byznys provozovaný desítkami specializovaných firem. Pro Čechy zatím vše funguje na koleně a zájemce zapojené do systému lze spočítat na prstech rukou. Česká města se na redukovaný automobilismus dívají s nadějí, ale doba, kdy ho budou podporovat, jako je to běžné na Západě, je zjevně zatím v nedohlednu.

Jak se neutopit v eurofondech

Bára Procházková

Déšť bruselských eur, který už dva roky zavlažuje Česko, nabral na vydatnosti. Kromě 750 miliard korun posílaných sem ze strukturálních fondů EU přidala teď Evropská komise další peníze v balíku s nálepkou „speciál proti krizi“. Financí je tedy dostatek a navíc – další dobrá zpráva – se už neutrácejí tak bezmyšlenkovitě jako dřív. Přesněji než dřív je ovšem také třeba vědět, jak na ten zlatý poklad dosáhnout.

Hlavně že jsme spolu

Kateřina Čopjaková

Před pěti lety paní Pužové při tragické autonehodě zemřel manžel a úředníci magistrátu se ihned poté rozhodli, že pošlou její děti do dětského domova. Dvakrát to zkusili a načas se jim to podařilo, ale děti se nakonec vrátily domů. A skok časem ukazuje, že tato rodina navzdory všemožným pochybám funguje tak, že jí může leckdo závidět.

Kultura

Vztek a touha v Berlíně

Jan Gregor

„Já jsem Biberkopf,“ prohlašoval prý o sobě často Rainer Werner Fassbinder. Ke sklonku života filmař svůj sen splnil a natočil monstrózní adaptaci románu Alfreda Döblina Berlín, Alexandrovo náměstí (1980), jehož hrdinou je právě Franz Biberkopf.

Knihy

Jan H. Vitvar

Už před polovinou šedesátých let si tehdy mladičká Vladimíra Čerepková (1946) vydobyla proslulost v básnickém okruhu pražské kavárny Viola.

Výtvarné umění

Jan H. Vitvar

Zajímavé výstavy

Hudba

Pavel Klusák

„Noise je pornografie zvuku,“ říká o svém žánru klasik hlukové hudby, Japonec Masami Akita. Festival Stimul uvádí v české premiéře svátek tvůrčího hukotu navazující na syrovost původního rock’n’rollu, punku, free jazzu a radikální performance.

Hezky česky

Aviezer Tucker

Debata o nové budově Národní knihovny v Praze je symptomem zdejší provinčnosti. Diskutuje se totiž jen o skořápce, nikoli o obsahu, o skladišti na knihy, nikoli o knihovně. Podstata knihovny přitom tkví ve zpřístupnění knih a časopisů čtenářům.

Oběti vlastních vin

Jan Gregor

Šoa jako příklad krystalického, nepochopitelného zla funguje nejen jako osvědčená návnada pro filmové akademiky, ale i jako zaručený tahák pro producenty. Snad proto se na sklonku minulého roku – v předoscarové sezoně – objevilo v amerických kinech hned šest snímků (například Valkýra, Odpor nebo Dobro) tematizujících jednu z největších tragédií novodobé historie lidstva. I na nich se přitom odráží fakt, že Hollywood si v poslední době nevystačí s jednoduchými schématy, kde je definovaná jasná hranice mezi dobrem a zlem.

Ten pravý akord pro duši

Pavel Klusák

Když dnes, po čtvrtstoletí, vidíme poustevnickou postavu estonského skladatele Arva Pärta uklánět se na pódiu Berlínské filharmonie po nových skladbách, je evidentní, že se mu podařilo nerozmělnit své kouzlo. Nevděčnému očekávání publika, že „zůstane prostý“, čelí Pärt dost úspěšně i na aktuálním albu In principio.

V zahradě, kterou nemám

Magdaléna Platzová

Její text je jako těžký a omamný parfém pro dlouhou letní noc. Španělská básnířka a překladatelka z češtiny, turečtiny a perštiny na něm pracovala dvanáct let. Původně to měl být divadelní monolog, ale z jeviště nikdy nezazněl, před sebou máme spíše filmový pás, naléhavý proud slov, který se dere na povrch a hledá jedinečnou formu, „konkrétní tvar vlastního nitra“, jak píše autorka.

Uvěřím mořím

Jan Němec

„Její svoboda patří k jejímu lesku. Žárlivost je cena z mé strany; a já ji platím plně. Jedné letní noci spím na terase s výhledem na Řím s obličejem v tom, co jsem sám vyblil. Trpím, jen abych zesílil svou něžnou touhu po ní. Co to nikdy nebylo: manželství jako zdomácnění v malověrnosti.“ Tato slova napsal švýcarský prozaik Max Frisch v pozdním autobiografickém románu Montauk o sobě a Ingeborg Bachmannové.

Vratké židle

Jan H. Vitvar

Úplné zděšení vzbuzuje momentální aktivita hejtmanů a hejtmanek, kteří jdou v Jehličkových stopách, ovšem mnohem radikálnějším způsobem.