0:00
0:00
15. 3. 20095 minut

Nesamozřejmost

Je to jako včera, co jsme si připomínali kulaté výročí Mnichova. Ta chvilka, 167 dní od podpisu dohody do příchodu nacistických vojsk, však znamenala pro československou společnost celou věčnost.

„Nikdy jsem neslyšela tolik lidí mlčet,“ napsala ve své reportáži o 15. březnu 1939 reportérka Milena Jesenská do Přítomnosti. Sedmdesát let, která nás dělí od nejtemnějších chvil této země, nedokáže zahladit emoce, jež na čtenáře dobového tisku působí. Přesto se zdá, že se z nejdůležitější a nejtemnější události naší historie stává jen pár knižních kapitol. Což by byla chyba.

A přišel ďábel

↓ INZERCE

Je to jako včera, co jsme si připomínali kulaté výročí Mnichova. Ta chvilka, 167 dní od podpisu dohody do příchodu nacistických vojsk, však znamenala pro československou společnost celou věčnost. A svým způsobem byl březnový příchod okupantů vysvobozením. Tedy v morálním slova smyslu, protože během „své“ druhé republiky Češi dobrovolně přijímali rasové zákony, stavěli koncentrační tábory pro Romy, zbavovali se demokratických institucí a hanili tradici první republiky.

Od poloviny března se to dělo dál, ale už tu byla cizí odpovědnost. Byli tu oni a my. Adolf Hitler připravil Československu speciální program, kdy na jednu stranu zaváděl sociální výdobytky, aby umlčel pracující, ale na druhou krutě trestal jakýkoli vzdor, nezávislou myšlenku. Zároveň systematicky likvidoval intelektuální elitu země, která byla potenciálem pro případnou vzpouru.

Tady se zastavme. Nečetli jste podobné věty už stokrát? Není to tak trochu už na odzívání? Neměli by se tomu věnovat vědci někdy po půlnoci na ČT 2, až…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Fareed Zakaria pro Respekt: Sledujeme novou kontrarevoluciZobrazit články