Média na celém světě - především pak elektronická - publikují hlavně to, co je živé, dynamické, asertivní… Ideálním zdrojem obrazového zpravodajství je demonstrace se svými prostými slogany a zvláště barikáda: ta má dvě jednoznačné strany, projevuje se biblickým „ano, ano, ne, ne“ - zkrátka skvěle vyhrocený dialog. I proto se mediální asociací dost vágního pojmu globalizace staly pouliční bouře v americkém Seattlu: svobodný obchod ano, svobodný obchod ne, hotovo. Za touto mediální kulisou zanikají jiné a zajímavější stránky trendů na prahu třetího tisíciletí. Stačí od boku vyjmenovat několik bodů a přitom si uvědomit, zda se lidstvo s některými z nich už nesetkalo.
Peníze už neplatí
Jako snad vůbec nejvýraznější fakt člověka napadne univerzální použitelnost angličtiny. Té nikdo nálepku globalizace nedává. Už proto ne, že anglicky spolu diskutují stoupenci i odpůrci globalizace. Přitom je to trend par excellence v době, kdy svět uchovává v angličtině snad 80 % svých informací. Nebylo už to někdy? Samozřejmě že ano, stejnou roli hrála až do 18. století latina, jenomže tehdejší trend nebyl „globální“, neboť se týkal jen západní civilizace. Ale přece: stejně jako se ve starověké Evropě, středověké i na počátku Evropy novověké nemohl pokládat za vzdělance člověk neznalý latiny, dnes se nikde na světě nemůže pokládat za vzdělance člověk neznalý angličtiny. To přímo souvisí i s komunikací. I ta se - alespoň ve sféře moderních komunikačních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
