Duševní menopauza českého filmu
Něco je špatně: člověk si při koupi lístků na nové české filmy připadá stejně provinile, jako když v trafice žádá o Blesk.
Něco je špatně: člověk si při koupi lístků na nové české filmy připadá stejně provinile, jako když v trafice žádá o Blesk. Zkazky o černé sérii naší kinematografie odstartované listopadovými Posledními plavkami bohužel nejsou přehnané. Při sledování nových snímků Dušana Kleina,Filipa Renče a Milana Šteindlera se dere na mysl otázka, kde tihle zkušení režiséři nechali soudnost.
Jejich počiny spojuje slabá kvalita scénářů, které měly skončit už v šuplíku dramaturga. Producenti si – zdá se – příliš zvykli na to, že v tuzemském prostředí si na sebe vydělají i průměrné a špatné filmy. Stačí angažovat profláklé televizní tváře, známého režiséra, stlačit náklady na výrobu bezostyšným product placementem a krmit ochotná média rozhovory, historkami z natáčení nebo skandály z premiérových rautů. Jistě: film je regulérní produkt a tahle byznysová strategie je úplně legitimní. Jenže jak dlouho budou mít diváci v letošní rekordní nadprodukci – na měsíc připadají průměrně tři tuzemské premiéry – chuť kupovat výrobky, které mají parametry laciných šmejdů?
Čekání na učitele
Aspoň základním zvládnutím řemesla výstavby příběhu se může chlubit přes deset let starý scénář nynější dvorní novácké seriálové autorky Evy Papouškové ke Kleinovu filmu Svatba na bitevním poli. Děj ale není než…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
