962 otázek

Vstávám v devět, už totiž vím, že u studia je nejdůležitější pořádně se vyspat. Studuji šestým rokem všeobecné lékařství a za týden mám další část státní rigorózní zkoušky, tentokrát z pediatrie.

Těch částí je celkem pět. Ke každé máme zadány otázky a u státnic si pak vylosujeme, ze kterých budeme zkoušeni. Rozsah jednotlivých témat je velmi různý. Na některá stačí pět minut učení, např. škytavku, ale zase vyžadují půl hodiny hledání materiálů. Některé otázky zahrnují i více kapitol, ale naštěstí se s jinými prolínají. Vzhledem k času, který mám k dispozici, mohu jedné otázce věnovat průměrně jednu hodinu soustředění. Dohromady je letos otázek 962.

Dnes nemusím do školy, mám tedy na studium celý den a chci se naučit devět otázek. Na dny, kdy jsem ve škole a mám tudíž méně času, jich mám naplánovaných sedm.

Ranní procedura spojená s umýváním a cvičením mi zabere hodinu. Snad stihnu všechny naplánované otázky, ještě nejsem ve skluzu. Pohled z okna však bolí. Napadá mě tisíce aktivit, které by se daly dělat kromě učení. Učením se ale zvyšuje šance úspěchu u zkoušky, což mě drží na židli. Musím vydržet. Do dvanácti chci udělat dvě otázky, abych pak měla klidnou hodinu na oběd.

Skoro nikdy to nestihnu. Nestihnu to ani dnes. V jednu jdu uvařit namočenou čočku. Mezitím dělám cibulku a poslouchám rádio. Jelikož mám zpoždění, vychází na mě zase Motožurnál. Auta mě nezajímají,…