LAUREN SLATEROVÁ: PANDOŘINA SKŘÍNKA

Přeložil Jan Kosek, Dokořán, 304 stran

Kdyby to byla řada smyšlených příběhů, člověk by myslel, že to autorka nemá v hlavě úplně v pořádku. Jenže tyhle příhody se skutečně staly, což dokládá, že v hlavě to nemá úplně v pořádku daleko víc lidí. Psycholožka a spisovatelka tu až nečekaně napínavým stylem vypráví o největších psychologických experimentech minulého století. Mnohé je díky ní jasnější, ale i tak není lehké pochopit, jak mohlo tolik účastníků pokusu Stanleyho Milgrama udílet neznámým lidem smrtící elektrické šoky, aniž by věděli, že do nich naštěstí ve skutečnosti nevede žádný proud a jejich agonie je jen hraná, nebo jak se mohlo nechat tolik psychiatrů oklamat spolupracovníky Davida Rosenhana a naprosto zdravé je hospitalizovat jako schizofreniky jen kvůli větě: „Slyším hlas, který říká žuch.“

MARIAN PALLA: TEPLÉ ŠKVARKY

Druhé město, 204 stran

Pod mottem „Sněz jednu vařenou bramboru a uvidíš, co to udělá se světem“ vycházejí deníkové záznamy brněnského výtvarníka, literáta a pedagoga. Dny jsou dělené mezi návštěvy oblíbených večerních podniků, balení neméně oblíbené psychotropní „mladé selky“ a sem tam i nějakou tu kulturní tvorbu. U Pally je třeba mít na paměti, že uměleckým dílem se může stát i mytí vlasů či pojídání buráků.

ALEŠ OPEKAR: THE MATADORS

Oftis, 176 stran

Jestliže se o Olympiku 60. let někdy mluví jako o českých Beatles, pak přízvisko čeští Rolling Stones sedí k Sodomovým a Hladíkovým Matadors mnohem výstižněji. „Beatoví aristokrati z Prahy“ spolu vydrželi hrát jen tři roky, za jejich rhytm and bluesovou produkci z let 1966–1968 by se ale nestyděl ani božský Mick. Za svou knihu se nemusí stydět ani Aleš Opekar, průkopník mapování méně populárních kapitol dějin české populární hudby.

SPOLEČNÍK CESTOVATELE – ČÍNA

Přeložila Lenka Svobodová, Ikar, 672 stran

Fnančně o něco méně náročná alternativa k produktům Lonely Planet připravovaná londýnským Dorling Kindersley se tentokrát zaměřila na aktuálně soustředěně sledované území. O olympiádě se tu píše, že bude turistům k dispozici „armáda anglicky hovořících dobrovolníků“. Pakliže vám ale někdo řekne „Wo pu ming-paj“, znamená to, že vám nerozumí.

STEFANO VECCHIA: POKLADY STAROBYLÝCH CIVILIZACÍ – KHMEROVÉ

Přeložili Roman Míšek a Hana Navrátilová, Universum, 208 stran.

Nebylo by špatné, kdyby u nás národ Khmerů přestal být velkou neznámou. Obrazově až opulentně pojatá publikace takovou ambici asi nemá, ale bylo by pěkné, kdyby ji naplnila.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte