Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Civilizace

Současník budoucnosti

Před 150 lety se narodil anglický spisovatel polského původu Joseph Conrad. Jeho dílo by nám mělo být blízké, neboť odráží otřesnou zkušenost s východní despocií i západním kořistnictvím, které vyústily ve světovou válku a bolševickou revoluci.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Jiří Suk - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Fotografie: Jiří Suk - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Před 150 lety se narodil anglický spisovatel polského původu Joseph Conrad. Jeho dílo by nám mělo být blízké, neboť odráží otřesnou zkušenost s východní despocií i západním kořistnictvím, které vyústily ve světovou válku a bolševickou revoluci. Svobodu našel na moři, procestoval půlku světa a v belgickém Kongu prožil reálné peklo, na rozdíl od dekadentů fin de siécle, kteří si ho vymýšleli nebo sugerovali. Tři jeho romány lze považovat za umělecky přesvědčivá a znepokojivá tušení katastrof 20. století.

Dodnes se vedou spory o záhadného Kurtze, fiktivní postavu ze slavné novely Srdce temnoty (1899). Dobrodruh, novinář, táborový řečník a muž mnoha dalších talentů odešel do Konga za obchodem a také civilizovat černochy. Jeho vědecky osvětová činnost se zvrhne v „nepopsatelné rituály“ a končí výzvou: „Vyhlaďte všechna ta zvířata!“ Ze sugestivních náznaků a charakteristik povstává obraz diktátora, jaký se světu brzy představí v nelidských režimech. Do sporů o dílo – ve výslovném nesouhlasu ke Coppolově adaptaci ve filmu Apocalypse Now (1979), která smysl knihy dokonale překroutila – také vstoupil Josef Škvorecký přesvědčivým vysvětlením, že Conrad do díla zašifroval příchod obou totalit: nacisticko-rasistické i komunistické.

V románech Tajný agent (1907) a Očima Západu (1911) Conrad zkoumá mentalitu moderních revolucionářů a teroristů. Rozvíjí psychologii lidí posedlých abstraktními ideály o spravedlivé společnosti, studuje pohnutky strůjců absolutního násilí a důsledky jejich radikálních činů pro životy těch druhých. Pátrá po nemocech duše moderního člověka s umanutostí hodnou Dostojevského. Obě díla u nás naposledy vyšla ve 30. letech, první republika dokázala ocenit jejich aktuálně varovný význam. Nové vydání dlužíme především sami sobě.

Conrad domyslel a ztvárnil, co viděl nezadržitelně přicházet. Očití svědci a historici to později tisíckrát popíší v obrysech prožitých hrůz a ověřené reality. Budoucnost je skrytě obsažená v současnosti – a jen zjitřená, svým způsobem posedlá mysl rozeznává v záplavě aktuálních banalit hrůzy nadcházející doby. Dnešní katastrofické filmy nás zahlcují temnými vizemi a vnucují nám konkrétní podoby ohrožení a zániku Západu. Conradovy romány nezobrazují katastrofu, spíše nahlížejí do neklidného lidského nitra a luští dobové existenciální kódy. A ve prospěch umělecké hodnoty zřejmě neobsahují vše, co autor v nitru člověka spatřil.

Autor je historik.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 50/2007 pod titulkem Současník budoucnosti